Ponuré prochladlé poledne, prší, počasí protestujte, přetéká potok. Perníkář Petrlík pečlivě propracovává pudinkové perníčky. Prodej propukne posléze. Perníkář přemítá, proč prázdniny proběhly. Poté propadá prapodivné panice. Potřebuje prázdniny prodloužit. Posledně pouze pracoval. Pohodová poledne, podvečery, půlnoci probdil při pečení preclíků.

Perníkáře popadá panika přinášející pocit prohnilosti, prázdnoty. Posunout problém pryč pomůže pouze polití, případně pobyt plus potulování po Portugalsku.

Perníkář potřebuje prázdnou palici. Provětrat, pročistit, připomenout půvaby přírody, prostě povalování, poznávání parků, pláží, pomerančových plantáží, polí plodin pro přípravu portského.

Pravděpodobně pojede. Paní Petrlíková přitákává, představu přímo prožívá, plně podporuje.

Procestujeme Portugalsko! Povídá perníkář potěšeně. Pouze pozor, podceňovat přípravu přináší potíže. Proto připravit pakování, plavky, pláštěnky, ponožky. Poté prověřit, promazat porsche, pardon... postarší promáčklé polo. Pak přibalit potraviny! Potřebujeme papriku, paštiku, pití – předně pivo, polomáčenky, preclíky. Přidáme pilulky pro případ příšerného průjmu, plus podobných příhod. Poslední potřebné předměty – prací prášek, pinzeta. Přehnané? Prověříme...

Pan Petrlík před počátkem pobytu přesně promýšlí průběh. Postarší pár při příjezdu prohlédne Pyreneje, pak prozkoumá půvabný přístav Porto, portugalské pobřeží, prubne plavání při přílivu.

Petrlíkovi počítají poslední půlhodiny. Pojedou! Plnou parou přímo přes Prahu, Plzeň, Pforzheim, Pamplonu. Paráda!

Proboha! Pasy! Přesné! Přehnaná příprava, přesto pozapomnění podstatného! Prostě Petrlík... Pilin plná palice! Praví paní Petrlíková. Pasy přece potřebujeme především! Pohoda, procedí pan Petrlík. Přesto přece pojedeme...